Ohlédnutí za 20 lety trvání svazu

Upravený výtah z úvodu rozšířeného Slavnostního Plenárního zasedání Českého kynologického svazu u příležitosti 20. výročí založení svazu – ve Slaném 3.12.2010.

Dámy a pánové, vážení přátelé Dovolte mě, abych vás všechny srdečně přivítal na dnešním rozšířeném, poněkud svátečním, Plenárním zasedání Českého kynologického svazu. Za několik dnů, přesně 8.prosince, tomu bude 20 let, co byl náš svaz ustaven. Jelikož je celá řada těch, které bychom dnes v našem středu velmi rádi viděli, ale neúprosné biologické hodiny rozhodly jinak, dovolte mě, požádat vás o krátkou vzpomínku a uctění jejich památky minutou ticha.

1Tehdy, před 20ti lety, v nelehké době, plné euforie, nadšení a radosti z nastalých politických změn v naší zemi, ale na druhé straně i v době plné obav, co s námi kynology bude, nebyl ani vznik našeho svazu vůbec jednoduchý. Jen krátce připomenu rozpad Svazarmu, následné vyhlášení moratoria na jeho majetek a tudíž i na majetek našich základních organizačních článků. Dnes, s odstupem času, bychom si tuto hrozbu měli o to více připomínat a být rádi, že to nakonec dopadlo dobře.

Stáli jsme tehdy před problémem, jakým směrem se do budoucna ubírat. Dosavadní název naší odbornosti „služební kynologie“ pozbyl v dané době smyslu. Ani armáda, ani vnitro o nás zájem neměly. Jedinou možnou cestou a jak budoucnost potvrdila, byla cesta „sportovní kynologie“. Leckomu z našich řad se to tehdy nelíbilo a nelíbí dodnes. Těmto nespokojencům bych jen připomenul, že nebýt tehdejšího rozhodnutí, neměli bychom dnes ani kde se psy cvičit. A jestliže si i následně založili svoje svazy a v podstatě parazitují na našich cvičácích, mohou toto činit jen díky naší nezměrné toleranci a pochopení pro potřeby skutečně celé široké členské základny.

Tehdy, pod pláštíkem Akčního přípravného výboru, vznikl zcela utajeně Moravsko-slezský kynologický svaz. Jeho vznik je jen důkazem, že ani pejskaři neuměli být v té době jednotní. Tato skutečnost dozajista ovlivnila rozhodujícím způsobem i první sjezdové jednání v Čechách, které muselo být opakováno. Jak jsem se již úvodem zmínil, svaz byl definitivně ustaven až 8.12.1990, tedy až rok po revoluci.

2Velmi prozíravé tehdy bylo, že jsme setrvali ve Sdružení technických sportů a činností, které postupem času změnilo název na Sdružení sportovních svazů. Zejména v prvních letech, nám to skýtalo možnost podílet se na čerpání dotací, ať již státních, prostřednictvím MŠMT, tak i prostředků ze SAZKY. Tato situace se ruku v ruce s ekonomickým vývojem v naší zemi postupně zhoršovala, až do současné neutěšené situace ve financování sportu obecně. Nemalý podíl na tom všem, má svízelná situace SAZKY, v důsledku zadlužení, spojeného s výstavbou sportovní haly ve Vyso-čanech. Odtud finanční prostředky prostě neplynou a asi výhledově ani nebudou.

Tehdy, ještě v období federálního uspořádání, musel být založen alespoň formálně federální kynologický svaz, s ohledem na dělení majetku mezi oběma republikami. Ve své době sice svůj účel splnil, po dva roky byla jeho prostřednictvím zajišťována státní reprezentace ve sportovní kynologii, ale jeho konec je spojen s neslavnou aférou kolem záhadných půjček prezidentů jednotlivých sportovních svazů, což nakonec muselo být řešeno soudní cestou. Nutno dodat, že náš svaz, díky dobrému právnímu zastoupení, má tuto záležitost ošetřenu k naší spokojenosti.

 

No a přišel čas rozpadu federace a starosti s tím spojené, se nevyhnuly ani kynologii. Tehdy, až do rozpadu státu, zastupovali zájmy československé kynologie v FCI myslivci. Ač se to zdá nepochopitelné, Československo, jakožto jeden ze zakladatelů FCI, ztratilo rozdělením republiky svoje zastoupení. Nepomohla ani narychlo ustavená ČMKU. Česká republika se stala pouze asociovaným členem jako nějaká rozvojová země. To se samozřejmě časem změnilo, ale bylo nutné navázat kontakty s jednotlivými komisemi při FCI. Díky naší prozíravosti a iniciativě, hlavně pak vhodným výběrem našeho zástupce v komisi FCI pro pracovní psy jsme získali jednak zastoupení a v osobě pana Rittera i velmi platného diplomata.

Jen velmi krátce se zmíním o působení našich zástupců ve vrcholném orgánu ČMKU. Za dobu její existence se jich vystřídala celá řada. Někteří byli, jakožto zástupci největšího členského subjektu, skutečně těmi pravými na svém místě, nutno však říci, že někteří se nakonec od našeho svazu zcela odklonili a následky jejich negativního působení pociťujeme dodnes. Pro náš svaz, ač největší členský subjekt, je díky složení nejvyššího orgánu Unie, velmi složité cokoliv prosadit, nebo obhájit. Podobně jako v našem Parlamentu, i tam existuje myslivecká loby, která vše ovlivňuje k obrazu svému. V kynologickém dění došlo, a stále ještě dochází k až přílišné atomizaci jednotlivých subjektů, což z mého pohledu není nikterak výhodné a hlavně nemožné organizačně zvládnout.

 3

20 let – to je přibližně čtvrtina lidského věku. Lidé přicházejí, aby následně buď zůstali v našich řadách, nebo odešli. Stejně tak to bylo a je i s dlouhou řadou funkcionářů, kteří po dobu existence našeho svazu, ve svých funkcích působili, nebo působí dodnes. Zejména těm posledně jmenovaným, bych chtěl za jejich práci a vytrvalost ze srdce poděkovat. Stejně tak musím poděkovat i všem těm, kterým třeba jen vysoký věk, nebo nemoc v jejich záslužné práci nedovolily pokračovat. A všem těm služebně mladším, bych rád popřál, nezměrnou dávku elánu, tolerance a trpělivosti, když se zrovna jak se říká nedaří.

4Začínali jsme tehdy doslova od nuly. V rychlosti se tvořily potřebné základní dokumenty a normativy. Tehdejší sekretariát v Platnéřské ulici byl nevyhovující, navíc musel být zredukován počet zaměstnanců. Plemenná kniha, jejíž program vlastnila úplně jiná bývalá svazarmovská organizace, musela tvrdě bojovat o přežití a vůbec o svoji existenci Obrat nastal získáním nájemních prostor v objektu U Pergamenky. Zde se nám postupem let podařilo vybudovat důstojný sekretariát i prostory Plemenné knihy.
Myslím, že se nemusíme stydět přijmout na našich pracovištích jakoukoliv návštěvu a i tato skutečnost je hrozně důležitá. V současné době disponujeme zcela novým počítačovým programem, jak pro práci Plemenné knihy, tak samotného sekretariátu. Služby našim klientům se neustále rozšiřují a zkvalitňují. Nemalým vylepšením je i možnost úhrady služeb platební kartou přímo na našem pracovišti.

Jak už bylo zmíněno, snažíme se servis pro širokou členskou základnu neustále vylepšovat. Pravidelně je vydáváno tištěné INFO pro všechny naše členské subjekty. Nepostradatelným pomocníkem jsou bezpochyby i naše webové stránky, kde se snažíme co nejaktuálněji informovat o veškerém dění. Pravda, zde máme ještě rezervy, zejména v komunikaci s jednotlivými pořadateli akcí a v dodávání výsledků tak, aby byly aktuální. K vlastní činnosti svazu – dá se říci, že to, co jsme si před 20ti lety předsevzali, v podstatě beze zbytku plníme. Nechci být neskromný, ale naše činnost se neustále rozšiřuje tak, jak to vyplývá z okamžité situace v kynologickém prostředí a potřeb členské základny. 

5Do sportovního kynologického dění doslova vtrhly zcela nové činnosti a nepočínají si vůbec špatně, a to ani v Evropském, či světovém měřítku. Je to jen dobře, zejména pro medializaci našich činností a obroušení hrotů v náhledu části veřejnosti na psy jako takové. Mnohdy medvědí službu nám dovedou poskytnout některá média, když v honbě po senzaci, uveřejní tragické události spojené s držením psů, které však ani nemusí s naší činností vůbec souviset.

Náš svaz, díky svojí iniciativě, se stal vůči státu garantem státní reprezentace ve sportovní kynologii. Je to sice velká pocta, avšak i velký závazek. V podstatě i od této skutečnosti se odvíjí veškerá každoroční mravenčí práce, počínaje sestavením sportovního kalendáře, přes organizační a finanční zabezpečení akcí, hledání vhodných pořadatelů a obsazení akcí rozhodčími a pomocníky. Jak jednoduché konstatování, ale té práce za tím, to si mnoho lidí ani nedovede představit.

Nemyslím si, že by bylo vhodné z tohoto místa provádět podrobný výčet všech dosažených úspěchů za dobu existence svazu. Myslím však, že je namístě zdůraznit, že naše sportovní kynologie má doma i ve světě vysoký kredit.

Počínaje množstvím a úrovní veřejných kynologických závodů (tzv. pouťákú), přes rozsáhlou zkouškovou činnost, dále postupových soutěží všeho druhu, vrcholících v jednotlivá Mistrovství a nesmím zapomenout ani na velmi úspěšné výjezdy reprezentačních družstev, korunované i těmi nejvyššími tituly.

Nemalým důkazem vysoké výkonnosti naší špičky je nespočet zadaných Výkonnostních tříd, ať již mládeže, či dospělých a nakonec i zadané tituly Mistr sportu. Jen pro osvěžení paměti, v předlistopadovém období jich bylo uděleno celkem 9 a za trvání svazu 11 – někteří sedí mezi námi.

6Můžeme se však pochlubit i úspěchy v oblasti organizátorské práce. V uplynulých letech jsme byli opakovaně poctěni uspořádáním vrcholných světových kynologických akcí. Snad na nikoho nezapomenu a proto jen namátkou : MS FCI stopařů v Chomutově, MS ISPU VK v Lounech a opakovaně v Klatovech, MS WUSV v Hradci Králové, MS DOB v Mělníku, MS RTW v Hradci Králové, MS BO v Roudnici, MS BOX stopařů v Kladrubech a opakovaně v Lounech, MS HW stopařů v Berouně, či MS FB v České Třebové. Obrovsky náročnou soutěží z hlediska uspořádání bylo European Open v Agility letos v Liberci. V roce 2013 nás čeká uspořádání MS FCI všech plemen v Roudnici. K tomu nutno přičíst i úspěšné mezinárodní závody CACIT, a to opakovaně v Praze, Letech, Mrákově, nebo Dobříši. 

Značná pozornost je věnována mládeži. Osvědčilo se rozšíření této kategorie o juniory. V letošní sezoně byla oblast mládeže a juniorů úspěšně rozšířena o M ČR stopařů. Nesmím zapomenout na každoroční pořádání tradičního tábora kynologické mládeže ve Starém Plzenci. Vždyť i z jeho účastníků vyrostli úspěšní reprezentanti a v současné době i přední funkcionáři našeho svazu. V průběhu let jsme navázali družební styky se sousedními zahraničními organizacemi a recipročně je akceptována a zajištěna účast těch nejlepších mládežníků na táborech a Mistrovstvích u nás i v zahraničí.

Dosud jsem ještě nezmínil chovatelství. V této oblasti má svaz převážně funkci servisu a to jak Chovatelským Klubům, tak jednotlivým chovatelům. Dále je to vedení Plemenné knihy. Odpovědnost nad chovem toho kterého plemene mají jednotlivé CHK. Svaz a jeho pracovníci jsou také prostředníky mezi ČMKU a jednotlivými CHK.

Co však nesmíme opomenout, je úspěšné každoroční pořádání Mezinárodních výstav psů a Národní výstavy psů. V posledních letech tradičně v Praze a Klatovech. Doufám jen, že letošní výpadek podzimní MVP v Praze z technických důvodů byl ojedinělým úkazem v nepřetržité šňůře již 19ti MVP.

7Zamyslet bychom se měli nad situací ve sboru rozhodčích a to I. i II. třídy. Sbor rozhodčích I.třídy fyzicky stárne, každoročně ubývají v průměru 4 rozhodčí a nových zdaleka tolik nepřibývá. V podstatě stejná situace je i mezi rozhodčími II.třídy. Není to zaviněno ani tak obtížností a náplní zkoušek, jako spíš neochotou se této práci věnovat. Zde bude třeba udělat daleko více po linii osvěty a přesvědčování, jinak bychom za pár let zjistili, že výkon psů nemá kdo posuzovat.

Poměrně velké, námi mnohdy nezaviněné problémy, máme ve vzájemné komunikaci jednotlivých článků na stupni ZKO a Kraj a také ZKO a svaz a hlavně Kluby a svaz. Stále totiž existuje v našich řadách mnoho ignorantů, bohužel mnohdy i funkcionářů, kteří si myslí, že svaz nepotřebují. Ovšem jen do té doby, než sami něco požadují. Věřím, že takoví mezi námi dnes nesedí, ale na druhou stranu je to škoda, neboť právě jim byla adresována slova v počátku mého, řekněme ohlédnutí zpět.

Záměrně, úplně na konec jsem ponechal hodnocení práce vlastního předsednictva a komisí svazu. Byl bych špatný předseda, kdybych byl zcela spokojen. Vždy je třeba vidět v práci rezervy a těch je skutečně nemálo. Úkoly sice průběžně plněny jsou, to ano, ale kdyby skutečně všichni pracovali tak, jak je třeba, bylo by vše lehčí a snadnější.

I přes tuto výtku, bych však chtěl poděkovat všem, kteří v tom 20ti letém období přiložili ruku k dílu a i jejich rukopis je znatelný na výsledcích našeho snažení. Nemalý dík patří i všem pracovníkům sekretariátu svazu a Plemenné knihy.

Co říci závěrem? Přeji nám všem a hlavně našim následníkům, aby je neopouštěl elán a zapálení pro naši společnou věc. Nám všem, aby vydrželo zdraví a chuť do práce. Vám i vašim rodinám přeji klidné a příjemně prožité Vánoce a všichni společně vzhůru do dalšího desetiletí našeho svazu. A hlavně, bezpečný návrat odtud ze Slaného, k vašim rodinám. 

Díky za pozornost.

Odměněni u příležitosti životního jubilea: Běhounková Milena, Beneš František, Matucha Bohumil, Hodek Jaroslav, Šmolík Jaroslav (65let) Vychodil Jiří, Vyčítal Petr (60let) Fidzinski Jiří (75let)

Všichni pozvaní obdrželi „Pamětní list u příležitosti 20.výročí vzniku ČKS“. 

 

[Přeskočit navigaci]

Zasílání novinek

Krmivo Brit pes přítel člověka HST abrus

© Všechna práva vyhrazena Český kynologický svaz - sportovní kynologie

Tvorba webových stránek